Válka ve Vietnamu bezpochyby patří mezi nejhorší konflikty novodobých dějin. Nemalý podíl na jejím ukončení měla média, která věrně přenášela hrůzné obrazy válečného dění přímo do amerických domácností, kde vyvolávala jednoznačnou reakci – touhu po míru.
Vietnamská válka se mimo jiné od předchozích lišila intenzitou angažovanosti médií. Během 60. let již téměř každá domácnost vlastnila televizor, a tím bylo pro stanice možné vysílat válečné dění pro miliony diváků.
Tištěná média rozhodně nezůstala pozadu. Přední zbraní novinářů se stala fotožurnalistika. Novináři a fotografové podnikali cesty přímo do prvních linií, odkud přinášeli fotografie jak vojáků, tak vietnamských civilistů.
Americká média vstup USA do války v roce 1964 hodnotila nejdříve kladně a reprezentovala svou vlast jako ochránce napadeného demokratického Jižního Vietnamu. Navíc kromě prvotně prezentované myšlenky o podpoře demokracie se jednalo o další demonstraci síly v rámci studené války mezi západními a východními mocnostmi, kdy podpora Severního Vietnamu Sovětským svazem byla nepopíratelná.
V médiích však postupně nastal převrat v náhledu na celý konflikt. Hlavním tématem již nebylo opěvování odvahy národa při boji za svobodu a demokracii, ale zaměření se na nelidské každodenní události.
Skvělým příkladem je tehdejší týdeník Life, magazín orientovaný na fotožurnalistiku, který během trvání konfliktu každou svou titulní stranu věnoval právě účastníkům války. Právě 26. listopadu vyšlo číslo, na jehož titulní straně byla fotografie vyobrazující válečného zajatce patřícího k silám Vietkongu s páskou přes oči a ústa. Autorem je fotograf Paul Schutzer, známý především pro autenticitu a kvalitu pořízených fotografií během vietnamské války.
Konflikt totiž získal podobu, kterou nikdo nečekal. Partyzáni patřící do komunisticky orientované organizace Národní fronty osvobození Jižního Vietnamu, častěji známé pod označení Vietkong, ovládali téměř celý Jižní Vietnam. Jejich síla a početní převaha byla značná, což působilo ničivé střety a značné ztráty na životech obou stran.
Valná většina venkova patřila také pod nadvládu Vietkongu, proto ze strany amerických jednotek docházelo k vysidlování, vypalování a vyvražďování často nevinných vesnic. Američané dále prováděli husté bombardování na severní části země, způsobujíc tím další masivní oběti v řadách civilistů.
Dopad na společnost byl především ve změně. Čtenáři na nejdůležitější straně magazínu poprvé neviděli dokonalého amerického bojovníka za mír, ale trpícího člověka na druhé straně barikády. Life tím dal také jasně najevo, že nesouhlasí s postupem vlády ve válečném působení dále pokračovat. Dnes fotografie patří mezi nejvíce ikonické titulní strany v historii tištěných periodik.